Za optimální věk dítěte pro zahájení preventivních prohlídek se považuje 12. měsíc života.

U předškolních dětí je vhodná vyšší frekvence prohlídek (3×–4× ročně), od 6 let 2× ročně.

Preventivní prohlídce chrupu dětí by měli být vždy přítomni rodiče.

Základem prevence zubního kazu u dětí je denní používání fluoridované zubní pasty společně s pravidelnou ústní hygienou a preventivními prohlídkami chrupu. Zhoršující se stav chrupu naší dětské populace, zejména dětí předškolního věku, vyžaduje použití i dalších forem prevence zubního kazu, a to především lokální aplikace fluoridů, úpravu výživy i pečetění fisur.

Zubní pasty
Základem primární prevence zubního kazu je denní používání zubní pasty s fluoridy.
Fluoridované zubní pasty, se kterými si děti pravidelně dvakrát denně čistí zuby, snižují výskyt kazu o 20–30 %.
Kromě obsahu fluoridů je důležité také množství zubní pasty nanesené na kartáček. U nejmenších dětí stačí pouze tenká vrstva pasty a u předškolních dětí množství asi velikosti hrášku.

Do věku šesti let by měli zubní pastu dávkovat na kartáček rodiče.

Roztoky, gely a laky s fluoridy
Roztoky určené k výplachům úst obsahují zejména fluorid sodný, aminfluorid nebo kyselé fluorofosforečnany.
U dětí s velkým rizikem vzniku zubního kazu se doporučují denní výplachy 0,05% roztokem fluoridu sodného.
Tyto výplachy je vhodné používat jako doplněk fluoridované pasty v jinou dobu, než si dítě čistí zuby.
Výplachové metody fluoridovými roztoky nejsou vhodné pro děti předškolního věku.

Fluoridové gely lze aplikovat v ordinaci i doma. V ordinaci se používají ve speciálních aplikačních formičkách nebo se nanášejí vatovými tampónky na sklovinu všech prořezaných zubů. Doma si může dítě aplikovat fluoridový gel na celý chrup pomocí zubního kartáčku asi po dobu tří minut nejčastěji jedenkrát za týden, nejméně jednou za 3 měsíce.
Gely se nedoporučují používat u dětí mladších než 4 roky!

Fluoridové laky se aplikují v ordinaci na očištěnou a osušenou sklovinu. Oproti ostatním formám lokální aplikace mají výhodu delšího kontaktu fluoridového iontu se sklovinou. Jsou vhodné i pro malé děti, protože riziko polknutí laku je menší než je tomu u roztoků a gelů.

Žvýkačky s fluoridy
Žvýkačky bez cukru a obsahující fluoridy představují jednu z možných forem prevence zubního kazu. Kromě lokálního působení fluoridů se příznivě uplatňuje i zvýšení salivace (slinění). Vhodné jsou i žvýkačky nebo bonbony s obsahem xylitolu.

Xylitol je používán jako sladidlo od šedesátých let 20. st.  Dnes patří mezi nejpopulárnější přírodní sladidla v mnoha zemích světa od USA po Japonsko. Xylitol se získává z xylanu, což je přirozený sacharid vyskytující se v rostlinách, ovoci a zelenině. Dokonce lidské tělo ho vyrobí každý den až 15 g přirozeným metabolismem. Pro potravinové účely se xylitol vyrábí z březové kůry či kukuřice. Důležité je, že xylitol je vždy naprosto stejnou látkou, ať se získává z jakéhokoli zdroje.
Xylitol je pomalu absorbován a jen částečně využíván. Proto méně kaloricky zatěžuje tělo: obsahuje o 40 % méně kalorií než běžný cukr. Navíc nestimuluje slinivku k produkci inzulinu. Z tohoto důvodu je se svým glykemickým indexem 13 skvělým sladidlem pro diabetiky.
Jak prokázaly dlouhodobé studie, xylitol má další skvělou vlastnost, což je jeho schopnost chránit zuby před zubním kazem. Na rozdíl od ostatních cukrů neslouží jako potrava pro ústní mikroflóru, která produkuje kyseliny a napadá zubní sklovinu. Naopak ji napadá a likviduje.
Xylitol chutná úplně stejně jako cukr. Zatímco ale rafinovaný cukr je pro naše tělo zátěží, xylitol má léčivé účinky. Nebezpečí konzumace rafinovaného cukru v potravě je velmi dobře prozkoumáno. Jeho nadměrná spotřeba vede k diabetu a nadváze. Cukr také zvyšuje krevní tlak, obsah triglyceridů a cholesterolu, což vede k riziku srdečních chorob. Proto si oslaďte xylitolem, který chrání vaše zdraví!

Ústní hygiena
U nejmenších dětí je možné k tomuto účelu použít např. zvlhčený čtvereček gázy nebo speciální kartáček (tzv. prsťáček). V tomto věku je rovněž důležité, aby matka sama dodržovala dokonalou ústní hygienu a zamezila zlozvykům, jako je používání společné lžičky nebo olizování dudlíku. Tímto způsobem lze snížit riziko přenosu kariogenních mikroorganizmů od matky do ústní dutiny dítěte. Po prořezání kompletního dočasného chrupu asi ve 2 letech dítěte je vhodné zahájit čištění chrupu kartáčkem s malým množstvím zubní pasty určené pro nejmenší děti. Čištění chrupu kartáčkem a pastou by bylo nejlepší provádět po každém jídle, minimálně však dvakrát denně – ráno po snídani a večer před usnutím. Děti asi do 7–8 let věku si nejsou schopny chrup dokonale vyčistit, proto by jim měli pomáhat rodiče. Ale i u starších dětí je nutný pravidelný dohled ze strany rodičů a případné dočišťování hůře přístupných partií chrupu. Okolo 12. roku je možné zručné děti naučit pro čištění aproximálních plošek zubů používat zubní nit.

 

Výživové poradenství
Správná výživa je důležitou součástí prevence zubního kazu. Bakterie přítomné v zubním plaku jsou schopny využít k tvorbě kyselin nejen cukry, ale téměř každou složku potravy. Z tohoto důvodu se v současné době klade při výživovém poradenství větší důraz na frekvenci příjmu potravy, na její konzistenci, zda je či není kyselá, zda dokáže stimulovat sekreci slin a zda ji lze rychle z dutiny ústní odstranit. Stravovací návyky jsou obtížně ovlivnitelné, a proto spíše než na jejich radikální změny se zaměřujeme na čištění chrupu po každém jídle nebo alespoň na zvýšení slinné sekrece pomocí žvýkačky bez cukru. O správné výživě dítěte vzhledem ke vzniku zubního kazu je nutné informovat již těhotné ženy, protože zubní kaz se u dítěte může objevit brzy po prořezání prvních dočasných zubů. Nevhodné je pití sladkých nápojů z kojenecké láhve zejména v noci nebo často během dne, namáčení dudlíku do medu nebo cukru, ale i protrahované kojení a usínání dítěte u prsu.

Pečetění fisur
Jamky a fisury (rýhy) na žvýkacích ploškách stoliček se považují za predilekční místa vzniku zubního kazu, protože je nelze dobře čistit a sklovina ve fisurách může mít porušený povrch.

Lokální aplikace fluoridů u kazů v jamkách a fisurách není dostatečně účinná.

Podstatou pečetění je zalití jamek a fisur kompozitním lakem nebo skloionomerním cementem.
Pečetění jamek a fisur se provádí zejména u stálých zubů, nejlépe ihned po prořezání do dutiny ústní, ale je možné tuto metodu použít i u dočasných zubů.